Příliš mnoho práce znamená únavu a únava v práci představuje bezpečnostní riziko. Jedním z hlavních argumentů pro zkrácení pracovní doby jsou negativní zdravotní důsledky dlouhé pracovní doby. Jakmile nastoupí únava, zvyšuje se pravděpodobnost úrazu, a trvalé vyčerpání navíc může vést k závažným zdravotním problémům. O úzké souvislosti mezi pracovní dobou a zdravím hovoří celá řada studií. Dlouhá pracovní doba může vést zejména k onemocněním srdce a oběhové soustavy, depresivním stavům nebo pocitům úzkosti a zhoršovat kvalitu spánku. Dále bylo zjištěno, že delší pracovní doba souvisí s nezdravým životním stylem, včetně kouření, konzumace alkoholu a přibírání na váze. Podle další studie práce přesčas zásadně zvyšuje pravděpodobnost úrazu.
Z dobrých důvodů se ve směrnici o pracovní době (2003/88/ES) výslovně uvádí, že jedním z jejích cílů je zmírnit škodlivé účinky dlouhé pracovní doby na zdraví zaměstnanců. Listina základních práv Evropské unie v zájmu respektování zdraví, bezpečnosti a důstojnosti pracovníků rovněž stanoví právo každého pracovníka na stanovení pracovní doby a odpočinek.
Po desítkách let postupného zkracování pracovní doby jsou v posledních několika letech viditelné náznaky opačného trendu. V reakci na tento vývoj se odborové hnutí vrátilo ke svému historickému cíli a jeho představitelé opět začali volat po zkracování pracovní doby. Jedním z výsledků tohoto úsilí je vznik příručky Zkracování pracovní doby: proč a jak (v originále „The why and how of working time reduction“), vydané Evropským odborovým institutem (The European Trade Union Institute, ETUI). Cílem této příručky je přispět k této debatě a zaměřit se na důvody, proč by zkrácení pracovní doby mohlo být žádoucí, a také na související organizační aspekty.
Zkracování pracovní doby: proč a jak (publikace v češtině)
The why and how of working time reduction (publikace ke stažení v angličtině, francouzštině a dalších jazycích – placená verze)
