Onemocnění bederní páteře jako nemoc z povolání – od 1. 1. 2023
Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí = nařízení CLP: změny v české verzi k 17. 12. 2022
Nařízení CLP = Nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006. Nařízení stanoví systém klasifikace, označování a balení chemických látek a směsí. Jedná se o obsáhlý předpis, který má včetně příloh cca 1500 stran. Nařízení bylo mnohokrát novelizováno (naposled v květnu 2022 ) a další novely lze průběžně očekávat. Do textu na webu je průběžně doplňován přehled jednotlivých novel nařízení CLP a naposledy byl aktualizován odkaz na konsolidované znění (poslední t.č. z 17. 12. 2022), které však neobsahuje všechny novely ale POUZE ty, které jsou k výše uvedenému datu účinné. Stejně tak nemůže obsahovat případné další novely, který by vyšly po tomto datu.
Změna o proti předchozí verzi: přidán odkaz na opravu jedné novely nařízení CLP, aktualizován odkaz na poslední konsolidované znění (z 17. 12. 2022).
Přehled změn v nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci a označování látek a směsí (nařízení CLP) – web SZÚ
Mediální kampaň OiRA 2021–2022 končí
Výzkumný ústav bezpečnosti práce pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2021 zahájil dvouletou mediální propagaci 12 nástrojů na podporu hodnocení rizik pro mikropodniky a malé podniky v České republice.
Cílem propagace bylo seznámit podniky, jak flexibilně a snadno provést hodnocení rizik na pracovišti a tím snadno spravovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci pomocí nástroje OiRA (Online Interactive Risk Assessment).
Zákonné povinnosti zaměstnavatele v oblasti hodnocení rizik
- Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje.
- Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění.
- Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby bylo minimalizováno ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců.
- O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
Motto mediální kampaně: ŘÁDNÉ HODNOCENÍ RIZIK JE KLÍČEM K OCHRANĚ ZDRAVÍ NA PRACOVIŠTI
Bližší informace o nástroji OiRA včetně materiálů je k dispozici na webové stránce kampaně.
Od 1. ledna 2023 bude možné těžké poškození bederní páteře uznat jako nemoc z povolání
Od 1. ledna 2023 bude možné těžké poškození bederní páteře uznat jako nemoc z povolání. Aby ale pacient dosáhl na finanční odškodnění, bude muset splnit přísná kritéria. I kvůli jejich nastavení odborníci očekávají, že se změna nedotkne velkého počtu zaměstnanců. Lze předpokládat, že uznány budou jednotky až nižší desítky případů ročně.
Odškodnění pacientů s těžkým poškozením bederní páteře v důsledku vysoké zátěže fyzickou prací se bude týkat zejména pracovníků ve stavebnictví, při dobývání surovin, u transportu těžkých nákladů, ale také ve zdravotnictví, pokud se prokáže, že u nich pravidelně docházelo k vysoké zátěži páteře. Vše upravuje nařízení vlády č. 506/2021 Sb.
Kritéria pro uznání této nemoci z povolání jsou definována pro jednotlivé věkové skupiny a podle věku dále zpřísněna, protože právě věk člověka je jedním z rizikových faktorů pro vznik poškození bederní páteře. Pravidla jsou poměrně striktní.
Musí být splněny všechny uvedené předpoklady:
1) Onemocnění si vyžádalo celkem alespoň 12 měsíců pracovní neschopnosti dle zdravotní dokumentace pacienta.
2) Nemoc vyšetřil a zhodnotil neurolog jako nejméně středně těžké chronické onemocnění bederní páteře a jednoznačně vyloučil jiné diagnózy, například následky úrazu nebo vrozené poruchy páteře. Závažnost neurologického nálezu dosáhla požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
3) Závažný nález na bederní páteři byl potvrzen také vyšetřením pomocí magnetické rezonance a dosáhl požadovaného počtu bodů pro věkovou skupinu pacienta.
4) Riziková práce trvala nejméně tři roky, přičemž pracovní podmínky každého pacienta zhodnotil fyziolog práce na základě šetření na jeho pracovišti jako dlouhodobé a vysoce zatěžující bederní páteř.
O uznání nemoci z povolání rozhodují tzv. Střediska nemocí z povolání spádová pro určitý kraj nebo okres. Na tato centra pacienty doporučí ošetřující lékaři, případně se mohou sami hlásit. Musí však mít doloženy zdravotní nálezy i celkové roční trvání pracovní neschopnosti pro tuto diagnózu ze zdravotnické dokumentace.
Zdroj a více informací: Státní zdravotní ústav – tisková zpráva
Dotační výzva Ministerstva práce a sociálních věcí k předkládání projektů zaměřených na zavádění age managementu do firem cílí též na zdravé stárnutí a na vhodné pracovní podmínky a prostředí zaměstnanců vyššího věku
Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhlásilo v říjnu t. r. v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+) výzvu pro předkládání projektů zaměřených na zavádění age managementu do firem. Jedná se o způsob vedení lidí, při kterém se přihlíží k věku a životní etapě zaměstnanců. O více než 230 milionů korun z evropských peněz mohou žádat obchodní korporace a státní podniky. Žadatelé o finanční podporu mohou předkládat projektové žádosti ve výzvě Age management do 23. 3. 2023, a to na projekty trvající až tři roky. Očekává se, že se předložené projekty zaměří na zavádění opatření v oblasti age managementu a s tím související práci s lidskými zdroji v organizaci a podpoří nejrůznější aktivity, které by měly vést k mezigenerační spolupráci, zavádění flexibility pracovní doby, vzdělávání nebo k vytvoření přiměřeného pracovního prostředí a vhodných podmínek pro práci s ohledem na zdravotní rizika a zdravé stárnutí. Jinými slovy jde o to, aby pracovníci ve vyšším věku nebyli přetížení, byli motivovaní a měli chuť pracovat.
V souvislosti s touto výzvou pořádá Ministerstvo práce a sociálních věcí pro žadatele o podporu dva semináře, kde se budou moci dozvědět bližší podrobnosti a budou zodpovězeny jejich případné dotazy. Více o výzvě a připravovaných seminářích 
v této tiskové zprávě.
Pokračuje kampaň pro zaměstnavatele CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII
Dnem 4. dubna 2022 zahájila v Česku kampaň pro zaměstnavatele pod názvem CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII. Jejím cílem je šířit informace pro zaměstnavatele k ochraně zdraví jejich zaměstnanců. Kampaň vyhlásil Výzkumný ústav bezpečnosti práce, záštitu převzalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Českomoravskou konfederací odborových svazů. Mediálními partnery jsou BOZPinfo.cz, BOZPprofi.cz a Wolters Kluwer ČR, a. s.
Mimořádné podmínky jsou většinou úzce spojeny s krizovým obdobím, kterému společnosti čelí a budou čelit. Současným příkladem může být vystavení populace mimořádným podmínkám vlivem pandemie, která negativně ovlivňuje zdraví občanů a zatěžuje ekonomiky jednotlivých zemí. V těchto obdobích je prioritně zapotřebí osvěty zaměstnavatelů, kteří mohou značně ovlivnit vznik a míru působení rizikových faktorů na pracovištích a jejich negativních důsledků na zaměstnance. Je tak zapotřebí zaměstnavatelům zdůraznit, že prevence v oblasti ochrany zdraví zaměstnanců přináší jejich firmám zisk.
Bolest, nepříjemné pocity nebo snížená funkčnost zad, krku nebo končetin jsou v dnešní době u zaměstnanců běžným jevem. Tyto zdravotní potíže se obvykle označují jako muskuloskeletální poruchy související s prací (MSD z ang. Musculoskeletal Disorders). MSD jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti prakticky ve všech členských státech Evropské unie. Pracovní neschopnost z důvodu MSD obvykle trvá déle než pracovní neschopnost pro jiné zdravotní problémy, a stojí tak zaměstnavatele a národní ekonomiky miliardy eur. Rizika související s pracovními polohami, vykonávání opakovaných pohybů, zaujímání nepřirozených poloh či přemísťování těžkých břemen na pracovištích jsou rizikovými faktory, které mohou vést až k MSD. Muskuloskeletální poruchy většinou nemají jen jednu příčinu. Často jde o kombinaci různých rizikových faktorů včetně fyzických a biomechanických, organizačních a psychosociálních či individuálních faktorů.
Mediální kampaň pro zaměstnavatele se z výše uvedených důvodů v roce 2022 zabývá otázkou ergonomie a poruch pohybového aparátu. Pouze masivní a cílená osvěta zaměstnavatelů a zaměstnanců v této oblasti, která nastíní důležitost uplatňování zásad a principů ergonomie na pracovištích, může sloužit jako významný preventivní nástroj před vysokými finančními náklady, které národní ekonomika a zaměstnavatelé musejí vydat na řešení následků spojených s neergonomickou prací a pracovištěm.
V rámci kampaně CHCETE-LI UŠETŘIT, VSAĎTE NA ERGONOMII budou organizátoři postupně zveřejňovat plakáty k tématu muskuloskeletálních poruch souvisejících s prací. Celkem bylo pro kampaň vytvořeno 6 plakátů.
Tisková zpráva
Plakát 1 – Ergonomie práce
Plakát 2 – Pracovní stres
Plakát 3 – Práce z domova a muskuloskeletální poruchy
Plakát 4 – Prevence a řízení muskuloskeletálních poruch
Plakát 5 – Syndrom karpálního tunelu
Plakát 6 – Účast zaměstnanců a participativní ergonomie
Prestižní osvědčení „Bezpečný podnik“ převzalo 12 společností
Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců při řízení podniku povýšená na úroveň ekonomických ukazatelů, to je ve zkratce hlavní důvod pro získání prestižního osvědčení „Bezpečný podnik“, které v úterý 25. října obdrželi v pražském Kaiserštejnském paláci zástupci celkem dvanácti firem. O atraktivitě „Bezpečného podniku“ svědčí, že téměř všechny společnosti oceněné za nadstandardní ochranu svých zaměstnanců při práci toto osvědčení obhájily z minula, některé už poněkolikáté. Jeden ze subjektů, Elektrárna Chvaletice a.s., jej získal dokonce už poosmé, naopak Brose CZ spol. s r.o. převzal osvědčení Bezpečný podnik premiérově, a rozšiřuje tak řady úspěšných podniků, které se jím mohou prokazovat.
Zástupcům 12 společností předali osvědčení „Bezpečný podnik“ generální inspektor Státního úřadu inspekce práce Rudolf Hahn společně s náměstkyní pro řízení sekce zaměstnanosti na Ministerstvu práce a sociálních věcí Kateřinou Štěpánkovou. Toto ocenění nejen prokazuje, že dané společnosti mají zaveden systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, díky kterému docílily vyšší úrovně kultury a bezpečnosti práce, ale prokazuje především funkčnost tohoto systému i ve skutečnosti na pracovištích.
Osvědčení Bezpečný podnik se získává na dobu tří let, kdy po celou dobu je takto oceněná společnost pod zvýšeným dohledem inspektorů bezpečnosti práce. Pro firmy je získání takového ocenění prestižní záležitostí. V České republice se v současné době prokazuje platným osvědčením celkem 68 společností (50 tisíc zaměstnanců), které přispívají zavedením a důsledným uplatňováním systémového pojetí řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ke snižování pracovní úrazovosti i nemocnosti svých zaměstnanců na minimum.
K datu 25. 10. 2022 získaly osvědčení „Bezpečný podnik“ následující firmy:
Brose CZ spol. s r.o.
ČEZ, a. s.; uhelné, vodní a paroplynové elektrárny a teplárny
Drůbežářský závod Klatovy a.s.
Elektrárna Chvaletice a.s.
Elektrárna Počerady, a.s.
HF-Czechforge s.r.o.
HOLLANDIA Karlovy Vary, s.r.o., provozovna Krásné Údolí
Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o.
Liberty Engineering Products Ostrava s.r.o.
OEZ s.r.o.
SMO a.s.
Steel Center Europe, s.r.o., provozovna Humpolec
Zdroj: Státní úřad inspekce práce
Tisková zpráva
Přehled právních subjektů vlastnících platné osvědčení Bezpečný podnik (aktualizováno ke dni 25. 10. 2022)
Posuzování lokální svalové zátěže v jednotlivých státech EU a v ostatních státech světa se zaměřením na syndrom karpálního tunelu – zjištění Státního zdravotního ústavu
Lokální svalová zátěž je dlouhodobé nadměrné a jednostranné zatěžování malých svalových skupin horních končetin při výkonu práce, při kterém jsou namáhány svalové i mimosvalové struktury předloktí horních končetin. V důsledku přetížení rukou spojených s prací a působením dalších faktorů může u pracovníků docházet ke vzniku syndrom karpálního tunelu.
Pro správnou objektivizaci pracovních podmínek ve vztahu k lokální svalové zátěži je důležité zjištění a posouzení vynakládané svalové síly (v % Fmax), počty pohybů rukou a předloktí, pracovní polohy a délka svalové kontrakce pro stanovení statické nebo dynamické složky práce při práci v průměrné osmihodinové směně. Hygienické limity pro hodnoty vynakládaných svalových sil, směnové počty pohybů rukou a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil (% Fmax) a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně jsou uvedeny v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění.
V České republice je diagnóza syndromu karpálního tunelu z přetěžování dlouhodobě na předním místě mezi nejčastěji se vyskytujícími diagnózami hlášených případů nemocí z povolání, přičemž výskyt profesionálních onemocnění je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Vznikla proto potřeba sjednotit a upravit postup pro objektivizaci pracovní expozice lokální svalové zátěži. Ministerstvo zdravotnictví k tomu vydalo ve svém Věstníku č. 6/2022 Metodický návod k zajištění jednotného postupu při autorizovaném měření, posuzování a interpretaci výsledků měření lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie pro účely kategorizace prací, v rámci státního zdravotního dozoru a pro potřeby zaměstnavatelů k vytipování rizikových typů prací a k nastavení podmínek v oblasti ochrany zdraví pracovníků a dále Metodický návod k zajištění jednotného postupu při autorizovaném měření, posuzování a interpretaci výsledků měření lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie pro účely objektivizace pracovních podmínek při šetření onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.
Metody měření a posuzování pracovní expozice založené na využití svalových sil a počtů pohybů se používají především v České a Slovenské republice. Jiné země hodnotí expozici lokální svalovou zátěží spíše subjektivně, prostřednictvím hodnotících listů (ergonomických kontrolních seznamů). Cílem zpracované rešerše bylo zmapování postupu posuzování lokální svalové zátěže se zaměřením na syndrom karpálního tunelu pro hodnocení rizik a šetření nemocí z povolání ve státech EU a případně v ostatních státech světa, a přinést lepší vhled do problematiky na základě zkušeností ze sousedních zemí.
Ochranné rukavice chránící proti pesticidům – nová technická norma
Článek zveřejněný Státním zdravotním ústavem upozorňuje na novou normu na ochranné rukavice, které jsou určeny jak pro obsluhu (pracovníky, kteří nakládají přímo s pesticidy), tak i pro následné pracovníky (kteří vstupují do ošetřených porostů nebo nakládají s ošetřeními plodinami nebo jejich částmi). Tato norma byla vydána Mezinárodní organizací pro normalizaci (ISO) v roce 2019 jako ISO 18889 Protective gloves for pesticide operators and re-entry workers – Performance requirements, zapracování do systému norem v ČR je t. č. již v běhu. Norma by vyjít na přelomu 2022-2023 (formou převzetí originálu) s předpokládaným názvem a označením ČSN EN ISO 27065 Ochranné rukavice pro pracovníky aplikující pesticidy a pro pracovníky vstupující do prostoru ošetřeného pesticidy – Požadavky na provedení.
Plný text článku (SZÚ)