Lokální svalová zátěž je dlouhodobé nadměrné a jednostranné zatěžování malých svalových skupin horních končetin při výkonu práce, při kterém jsou namáhány svalové i mimosvalové struktury předloktí horních končetin. V důsledku přetížení rukou spojených s prací a působením dalších faktorů může u pracovníků docházet ke vzniku syndrom karpálního tunelu.
Pro správnou objektivizaci pracovních podmínek ve vztahu k lokální svalové zátěži je důležité zjištění a posouzení vynakládané svalové síly (v % Fmax), počty pohybů rukou a předloktí, pracovní polohy a délka svalové kontrakce pro stanovení statické nebo dynamické složky práce při práci v průměrné osmihodinové směně. Hygienické limity pro hodnoty vynakládaných svalových sil, směnové počty pohybů rukou a předloktí vztažené k průměrné směnové časově vážené hodnotě vynakládaných svalových sil (% Fmax) a hodnoty průměrných minutových počtů pohybů drobných svalů rukou a prstů v průměrné osmihodinové směně jsou uvedeny v 
nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění.
V České republice je diagnóza syndromu karpálního tunelu z přetěžování dlouhodobě na předním místě mezi nejčastěji se vyskytujícími diagnózami hlášených případů nemocí z povolání, přičemž výskyt profesionálních onemocnění je významným ukazatelem zdravotního stavu populace a pracovních podmínek. Vznikla proto potřeba sjednotit a upravit postup pro objektivizaci pracovní expozice lokální svalové zátěži. Ministerstvo zdravotnictví k tomu vydalo ve svém Věstníku č. 6/2022 
Metodický návod k zajištění jednotného postupu při autorizovaném měření, posuzování a interpretaci výsledků měření lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie pro účely kategorizace prací, v rámci státního zdravotního dozoru a pro potřeby zaměstnavatelů k vytipování rizikových typů prací a k nastavení podmínek v oblasti ochrany zdraví pracovníků a dále Metodický návod k zajištění jednotného postupu při autorizovaném měření, posuzování a interpretaci výsledků měření lokální svalové zátěže metodou integrované elektromyografie pro účely objektivizace pracovních podmínek při šetření onemocnění pro účely posuzování nemoci z povolání.
Metody měření a posuzování pracovní expozice založené na využití svalových sil a počtů pohybů se používají především v České a Slovenské republice. Jiné země hodnotí expozici lokální svalovou zátěží spíše subjektivně, prostřednictvím hodnotících listů (ergonomických kontrolních seznamů). Cílem zpracované rešerše bylo zmapování postupu posuzování lokální svalové zátěže se zaměřením na syndrom karpálního tunelu pro hodnocení rizik a šetření nemocí z povolání ve státech EU a případně v ostatních státech světa, a přinést lepší vhled do problematiky na základě zkušeností ze sousedních zemí.
