Zatímco pracující populace se obecně těší lepšímu zdraví než lidé mimo trh práce, pracoviště mohou také přispívat ke vzniku nebo zhoršení onemocnění.

Více než čtyři z deseti evropských pracovníků uvádějí, že míra stresu souvisejícího s prací se v důsledku pandemie zvýšila. Tento stres spolu s dalšími psychosociálními rizikovými faktory, jako je nejistota zaměstnání, dlouhá pracovní doba a šikana, zvyšuje riziko rozvoje srdečních onemocnění a cévních mozkových příhod.

Náš nový diskusní dokument Souvislosti mezi expozicí psychosociálním rizikovým faktorům souvisejícím s prací a kardiovaskulárními onemocněními se zaměřuje na spojitost mezi těmito dvěma jevy a poskytuje doporučení, jak jim předcházet.

Pro ochranu před kardiovaskulárními onemocněními je nejúčinnější komplexní přístup spojující podpůrné pracovní prostředí a zdravý životní styl.